O ochraně nezletilých osob na internetu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o ochraně nezletilých osob na internetu

(2025/2060(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách),

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2023 o návykovém designu online služeb a ochraně spotřebitele na jednotném trhu EU,

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2009 o ochraně spotřebitelů, zejména nezletilých, s ohledem na používání videoher,

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2023 o ochraně spotřebitele v online videohrách: přístup evropského jednotného trhu,

– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a obecnou připomínku Výboru OSN pro práva dítěte č. 25 (2021) ze dne 2. března 2021 o právech dítěte v souvislosti s digitálním prostředím,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách),

– s ohledem na kontrolu účelnosti spotřebitelského práva EU v oblasti digitální spravedlnosti, kterou provedla Komise,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2021 nazvané „Pokyny k výkladu a uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu“ (pokyny ke směrnici o nekalých obchodních praktikách),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2025 nazvané „Pokyny k opatřením pro zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065“,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele)

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu,

– s ohledem na své usnesení ze dne 9. května 2023 o uplatňování revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. května 2022 nazvané „Digitální dekáda pro děti a mládež: nová evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+)“ (COM(2022)0212),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1183 ze dne 11. dubna 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení evropského rámce pro digitální identitu (nařízení eIDAS2),

– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti materiálům pohlavního zneužívání dětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (COM(2024)0060), který předložila Komise dne 6. února 2024,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů);

– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání,

– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A10-0213/2025),

A. vzhledem k tomu, že 97 % mladých lidí denně používá internet; vzhledem k tomu, že 78 % osob ve věku 13 až 17 let uvádí, že svá zařízení kontrolují alespoň každou hodinu a 46 % téměř nepřetržitě; vzhledem k tomu, že lidé ve věku 16–24 let tráví na internetu průměrně více sedm hodin denně; vzhledem k tomu, že v EU pravidelně hraje videohry více než polovina spotřebitelů a mezi dětmi ve věku od 11 do 14 let dosahuje tento počet až 84 %; vzhledem k tomu, že 64 % nezletilých osob, které hrají videohry, na hry vynakládá průměrně 1–20 EUR měsíčně a že se celkové průměrné měsíční výdaje dětí a spotřebitelů obecně zvýšily z 33 EUR v roce 2020 na 39 EUR v roce 2023;

B. vzhledem k tomu, že u každého čtvrtého dítěte a mladého člověka se zjistilo „problematické“ nebo „dysfunkční“ používání chytrého telefonu, a tudíž vzorce chování odrážející závislost; vzhledem k tomu, že nezletilí jsou zranitelnější vůči obsahu vytvořenému umělou inteligencí, AI společníkům a chatovacím robotům, neboť jejich kognitivní schopnosti se ještě vyvíjejí; vzhledem k tomu, že výzkum ukazuje, že zvyk dospívajících kontrolovat sociální sítě může souviset se změnami v nervové senzitivitě, pokud jde o předvídání sociálních odměn a trestů; vzhledem k tomu, že výzkumy naznačují, že nárůst problémů s duševním zdravím u dospívajících může souviset s nadměrným používáním sociálních médií, a tlak na sociálních médiích byl označen za jednu z pěti hlavních příčin duševních potíží nezletilých, jakož i nárůstu úzkosti a depresí; vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace uznává závislost na hazardních hrách jako duševní poruchu; vzhledem k tomu, že studie ukázaly, že nadměrné používání sociálních médií může ovlivnit vývoj mozku a mozkovou kapacitu nezletilých osob; vzhledem k tomu, že byla zjištěna souvislost mezi nadměrným používáním sociálních médií a neschopností kontrolovat impulzivní chování;

C. vzhledem k tomu, že občané, zejména nezletilí, stále více používají sociální média, platformy pro sdílení videonahrávek a obsahu a on-line agregátory, a to i za účelem sledování zpravodajství; vzhledem k tomu, že veřejné osobnosti a influenceři působící na těchto digitálních platformách získali značný vliv na utváření veřejného diskurzu; vzhledem k tomu, že pro mnoho uživatelů, včetně nezletilých osob, je obtížné rozlišovat mezi pravdivými a nepravdivými informacemi v on-line zpravodajství; vzhledem k tomu, že prioritou musí být zajištění odpovědného fungování a koncepce těchto platforem spolu s podporou kritického myšlení a mediální a digitální gramotnosti nezletilých osob;

D. vzhledem k tomu, že digitální vzdělávání a mediální gramotnost mají zásadní význam pro posílení odolnosti nezletilých osob vůči rizikům na internetu, včetně dezinformací a škodlivého obsahu, a zároveň je vybavují dovednostmi, které jim umožní se odpovědně a sebevědomě orientovat v digitálním světě, přispívat k němu a utvářet jej; vzhledem k tomu, že komplexní vzdělávací programy a osvětové kampaně mají zásadní význam pro informování nezletilých osob, rodičů, pověřených osob a pedagogů o rizicích a bezpečných postupech na internetu; vzhledem k tomu, že to zahrnuje cílená opatření pro nezletilé osoby, rodiče, pověřené osoby a pedagogy, preventivní techniky, zvyšování povědomí a kampaně v oblasti mediální a digitální gramotnosti a informace o nástrojích k omezení přístupu k obsahu nepřiměřenému věku nebo škodlivému;

E. vzhledem k tomu, že digitální technologie a on-line služby mohou být pro nezletilé osoby přínosem v tom, že otevírají nové příležitosti pro výkon, kreativitu a projev a podporují vzdělávání; vzhledem k tomu, že je nezbytné zaručit právo nezletilých osob na přístup k internetu, neboť přispívá k jejich svobodě projevu, učení, informací a názorů; vzhledem k tomu, že nezletilé osoby by neměly být pasivními spotřebiteli technologií, ale měly by aktivně ovládat technologie, které využívají; vzhledem k tomu, že mediální a digitální gramotnost jsou zároveň klíčovými faktory umožňujícími aktivní, kreativní a občanskou účast dětí na internetu a vybavují je dovednostmi, které jim umožňují odpovědně a sebevědomě se zapojit do digitálního světa, a to nad rámec pouhé prevence rizik;

F. vzhledem k tomu, že trh s reklamou využívající influencery v Evropě zaznamenal v posledních letech významný růst způsobený rostoucím významem platforem sociálních médií, zvyšováním rozpočtů na digitální reklamu a tím, že značky stále více upřednostňují autentičtější formy marketingu; vzhledem k tomu, že podniky usilují o spolupráci s mladšími, technologicky vyspělými spotřebiteli, stal se marketing influencerů klíčovou strategií pro budování povědomí o značce, důvěry a důvěryhodnosti; vzhledem k tomu, že se předpokládá, že evropský trh pro marketing influencerů poroste v příštích pěti letech kombinovaným ročním tempem ve výši přibližně 12 %, a očekává se, že do roku 2030 velikost trhu překročí 6,4 miliardy EUR, což svědčí o silných vyhlídkách růstu; zdůrazňuje, že pouze 20 % influencerů systematicky uvádí obchodní povahu obsahu, který sdílejí;

G. vzhledem k tomu, že stále více nezletilých osob se stává tvůrci obsahu nebo dětskými influencery, což někdy zahrnuje komercializaci nebo vystavení veřejnosti v raném věku a může vést k vykořisťování bez souhlasu;

H. vzhledem k tomu, že v současné době žádné právní předpisy EU neřeší komplexně ochranu nezletilých osob v digitálních ekosystémech; vzhledem k tomu, že nezletilé osoby by měly požívat stejné ochrany bez ohledu na to, kde žijí; vzhledem k tomu, že digitální platformy a aplikace mají různý účel a různě koncipované služby, rozhraní a prvky, což může přinášet odlišná rizika pro nezletilé osoby, a proto by měla být uplatňována proporcionalita a posouzení na základě rizik; vzhledem k tomu, že na nezletilé osoby by se měla vztahovat vyšší úroveň ochrany na internetu, což vyžaduje harmonizovaný evropský přístup; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit rovnováhu mezi zajištěním vysoké úrovně ochrany nezletilých osob a dodržováním jejich práva na přístup k informacím a na účast ve virtuálních komunitách;

I. vzhledem k tomu, že nařízení o digitálních službách uznává ochranu nezletilých osob jako důležitý politický cíl Unie a obsahuje klíčová ustanovení k zajištění lepší ochrany nezletilých osob na internetu, jako je čl. 14 odst. 3, článek 28, čl. 34 odst. 1 písm. d), čl. 35 odst. 1 písm. j) a čl. 44 odst. 1 písm. j); vzhledem k tomu, že pokyny Komise k opatřením, která mají zajistit vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu, podle čl. 28 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065 podrobněji objasňují pravidla ochrany nezletilých osob na internetu;

J. vzhledem k tomu, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách označuje ochranu nezletilých osob za klíčový politický cíl a obsahuje ustanovení k posílení jejich bezpečnosti na internetu, zejména na platformách pro sdílení videonahrávek;

K. vzhledem k tomu, že systém Pan-European Game Information (PEGI) jako evropský systém hodnocení obsahu videoher může spotřebitelům, zejména rodičům, pomoci informovaně rozhodovat o vhodnosti videoher a aplikací pro různé věkové skupiny;

L. vzhledem k tomu, že důkazy shromážděné v několika zemích EU ukazují, že nezletilé osoby mají již ve velmi mladém věku – někdy nedobrovolně – přístup k pornografickému obsahu; vzhledem k tomu, že sledování pornografie může děti vystavovat násilnému obsahu nevhodnému pro jejich věk, který prokazatelně zvyšuje agresivitu a sexuální násilí a může být spouštěčem škodlivého sexuálního chování dětí a mladistvých;

M. vzhledem k tomu, že nařízení o digitálních službách uznává, že nástroje rodičovské kontroly patří mezi opatření ke snižování rizik u digitálních platforem přístupných nezletilým osobám, jak je stanoveno v čl. 35 odst. 1 písm. j), a proto hrají důležitou roli při řízení rizik ohrožujících bezpečnost, soukromí a blaho nezletilých osob v digitálním prostředí;

N. vzhledem k tomu, že počet mladých žen, které jsou vystaveny genderově podmíněnému násilí, každým rokem roste, zejména v on-line prostředí; vzhledem k tomu, že nečinnost a přetrvávající zneužívání v on-line prostředí vytlačují mladé ženy z digitální sféry a mají dopad na jejich svobodu projevu;

O. vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné účinně provádět a prosazovat stávající právní předpisy EU a řešit přetrvávající problémy s cílem vytvořit bezpečné on-line prostředí pro všechny uživatele, zejména pro nezletilé osoby; vzhledem k tomu, že k zajištění důsledného provádění a prosazování ochranných opatření v celé EU je nezbytná spolupráce s členskými státy; vzhledem k tomu, že prosazování stávajících právních předpisů EU je i nadále ve všech členských státech nedostatečně financované, což vede k roztříštěnému provádění a rozdílům v úrovni ochrany poskytované nezletilým osobám na internetu; vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce se zeměmi mimo EU a světovými organizacemi má zásadní význam pro řešení přeshraniční povahy on-line rizik a škod;

P. vzhledem k tomu, že několik členských států vyzvalo k přijetí společného přístupu k digitální zletilosti a přijalo v tomto ohledu vnitrostátní zákony;

Q. vzhledem k tomu, že ochrana údajů nezletilých osob je nanejvýš důležitá, je třeba mimo jiné zajistit, aby jejich údaje nebyly nesprávně používány nebo zneužívány a aby byla při všech on-line interakcích zaručena vysoká úroveň jejich soukromí, bezpečnosti a ochrany v souladu s nařízením o digitálních službách;

R. vzhledem k tomu, že svoboda projevu a informací zaručená nařízením o digitálních službách nebrání provádění účinných opatření na ochranu nezletilých osob na internetu;

S. vzhledem k tomu, že se Komise ve svých pověřovacích dopisech a slyšeních zavázala k přijetí aktu o digitální spravedlnosti, který by se zabýval neetickými technikami a obchodními praktikami souvisejícími s temnými vzorci, marketingem influencerů na sociálních sítích, návykovým designem digitálních produktů a služeb a on-line profilováním, zejména v případech, kdy jsou zranitelnosti spotřebitelů zneužívány ke komerčním účelům u všech spotřebitelů, včetně nezletilých;

Provádění a prosazování stávajících právních předpisů

1. zdůrazňuje, že nařízení o digitálních službách vyžaduje, aby digitální platformy, které jsou přístupné nezletilým osobám, zavedly vhodná a přiměřená opatření k zajištění vysoké úrovně soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob při využívání jejich služeb;

2. bere na vědomí pokyny Komise k opatřením, jež mají zajistit vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu podle čl. 28 odst. 4 nařízení o digitálních službách; vítá širokou působnost pokynů, které zahrnují zásady, jako je ochrana soukromí a bezpečnost již od fáze návrhu, a praktické pokyny pro uplatňování mechanismů zajišťování na základě přístupu založeného na posouzení rizik, včetně doporučení, aby vysoce rizikové platformy přijaly přesné a spolehlivé mechanismy ověřování věku chránící soukromí; dále vítá, že pokyny podporují standardní ochranné nastavení, znovu potvrzenou odpovědnost poskytovatelů aplikací bez ohledu na přenesení na provozovatele operačních systémů a podporu stávajících nástrojů, jako jsou on-line kodexy bezpečnosti již od fáze návrhu a posouzení dopadů na práva dítěte;

3. domnívá se, že pokyny Komise by mohly být dále zlepšeny, zejména pokud jde o ochranu nezletilých osob před návykovým designem, doporučeními na základě profilování a doporučeními založenými na interakci s uživateli; rovněž konstatuje, že tyto pokyny nejsou právně závazné a že by mohla být zapotřebí další legislativní opatření;

4. zdůrazňuje, že je důležité urychleně provést a účinně prosazovat nařízení o digitálních službách a další příslušné právní předpisy, včetně směrnice o audiovizuálních mediálních službách, a plně je uplatňovat na vnitrostátní úrovni, aby bylo dosaženo cíle, kterým je zaručit bezpečné on-line prostředí pro nezletilé osoby; vítá šetření Komise v rámci nařízení o digitálních službách v oblasti ochrany nezletilých osob na internetu, která se zaměřují především na návykové chování, fenomén „králičí nory“, mechanismus pro zjišťování věku a doporučovací systémy; naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně ukončila svá šetření a přijala veškeré další potřebné kroky, včetně pokut a účinných nápravných opatření, v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o digitálních službách;

5. připomíná, že Evropská komise dne 27. května 2025 zahájila formální řízení proti významným pornografickým platformám za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách; zdůrazňuje, že šetření Komise se konkrétně zaměřují na ochranu nezletilých osob na internetu a nedostatek účinných opatření k ověřování věku uživatelů; připomíná, že pornografický obsah, jakož i násilný obsah a obsah, který šíří misogynní, rasistické nebo homofobní názory, mohou mít pro nezletilé osoby mimořádně závažné fyzické, sociální a emocionální důsledky, což má škodlivé dopady na jejich psychický vývoj;

6. zdůrazňuje význam koordinovaných opatření sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC), pokud jde o ochranu nezletilých osob na internetu, která se zaměřují zejména na přímé oslovování dětí v reklamě, na používání agresivních obchodních praktik, na nedostatek jasných a transparentních informací a na marketing influencerů;

7. vyjadřuje znepokojení nad šířením nebezpečných trendů a výzev na digitálních platformách, včetně cílených dezinformačních kampaní, a konstatuje, že by mohly poškozovat nezletilé osoby; zdůrazňuje nedostatečnou informovanost rodičů a pověřených osob, kteří mají často omezenou schopnost reagovat předtím, než dojde k újmě; naléhavě vyzývá digitální platformy, aby aktivně posuzovaly rizika pro nezletilé osoby v souladu se stávající legislativou a odhalovaly nové nebezpečné trendy a výzvy; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s centry pro bezpečnější internet na úrovni EU vytvořila účinný mechanismus včasného varování s cílem odhalovat tyto problémy a vyžadovat, aby platformy tyto problémy odstranily; vyzývá Komisi, aby navrhla, aby platformy zobrazovaly panely krizových zdrojů s kontaktními čísly pro podpůrné služby třetích stran, jako jsou charitativní organizace zabývající se poruchami příjmu potravy nebo prevencí sebevražd;

8. vyjadřuje znepokojení nad náborem nezletilých osob zločineckými sítěmi na digitálních platformách; vyjadřuje obavy, pokud jde o nedostatek ambicióznějších zmírňujících opatření na ochranu nezletilých osob, zejména pokud jde o upozornění a opatření, hyper-personalizované doporučovací algoritmy založené na interakci, které vedou k návykovému chování, a temné vzorce; je silně znepokojen novým trendem některých velkých digitálních platforem, které uvedly, že hodlají zmírnit přísné postupy moderování obsahu na svých platformách; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že takový krok může nezletilé osoby a další zranitelné uživatele více vystavit škodlivému, nezákonnému nebo nevhodnému obsahu, čímž se podkopává úsilí o zajištění bezpečného on-line prostředí;

9. zdůrazňuje význam ustanovení o posouzení rizik obsažených v nařízení o digitálních službách a zdůrazňuje, že posouzení rizik, pokud jde o bezpečnost nezletilých osob na internetu, prováděná velmi velkými digitálními platformami a velmi velkými internetovými vyhledávači podle nařízení o digitálních službách často nejsou dostatečně podrobná, omezují se na veřejně přístupné informace, postrádají nezávislý dohled a podceňují rizika pro nezletilé osoby; vyzývá Komisi, aby plně využívala nástroje dostupné v rámci nařízení o digitálních službách k řešení těchto problémů a zajistila, aby byly plně dodržovány povinnosti týkající se posouzení rizik a související zmírňující opatření; vyzývá Komisi, aby v rámci svých pravomocí prosazování podle nařízení o digitálních službách rovněž ověřovala, zda digitální platformy plní své vlastní podmínky; vyzývá Komisi, aby v krajním případě zvážila zákaz stránek nebo aplikací, které trvale porušují pravidla; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny, kritéria, referenční hodnoty a jasný rámec pro nezávislé audity;

10. vyzývá Komisi, aby posílila posuzování rizik tím, že upřesní informace, údaje a hodnocení, které musí být zahrnuty do posouzení systémových rizik, například včetně údajů o porovnání příjmů z personalizovaných reklam pro děti oproti nepersonalizovaným reklamám a posouzení všech rizik pro nezletilé osoby a dopadů algoritmů na uživatelskou zkušenost nezletilých osob, zejména pokud jde o to, jak mohou algoritmy vystavit nezletilé osoby nezákonnému obsahu nebo návykovým designovým prvkům; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do posuzování rizik nezletilé osoby, pověřené osoby a všechny příslušné odborníky, aby se zajistilo, že při navrhování služby budou řádně zohledněny nejlepší zájmy a potřeby nezletilých osob; vyjadřuje vážné znepokojení nad přetrvávajícím selháváním hlavních digitálních platforem, pokud jde o odpovídající ochranu nezletilých osob v rámci jejich služeb, jak je odhalili oznamovatelé, kteří upozornili na závažná porušení a škodlivé praktiky; vyzývá Komisi, aby aktivně spolupracovala s oznamovateli, kteří zveřejnili obavy týkající se ochrany nezletilých osob na digitálních platformách, s cílem využít jejich odborných znalostí a poznatků a zlepšit účinnost politiky EU a mechanismů prosazování zaměřených na ochranu nezletilých osob na internetu;

11. připomíná, že za prosazování nařízení o digitálních službách nesou společnou odpovědnost Komise a členské státy; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v několika členských státech došlo ke značným zpožděním při jmenování nebo zmocnění koordinátorů digitálních služeb, což významně oslabuje ochranu spotřebitelů, včetně nezletilých osob, v celé EU; vítá řízení o nesplnění povinnosti zahájená proti řadě členských států, které nejmenovaly nebo nezmocnily koordinátory digitálních služeb; naléhavě vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby neprodleně určily a zmocnily koordinátory digitálních služeb a aby vyčlenily odpovídající zdroje pro tyto koordinátory a další příslušné orgány zapojené do prosazování nařízení o digitálních službách; zdůrazňuje, že je třeba ve víceletém finančním rámci zajistit, aby orgány měly veškeré zdroje nezbytné k řádnému a účinnému výkonu své práce;

12. žádá Komisi, aby s cílem zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu zajistila harmonizovaný přístup k vymáhání práva ze strany členských států, například prostřednictvím harmonizovaných pracovních postupů pro koordinátory digitálních služeb; vyzývá Komisi, sbor pro koordinátory digitálních služeb a příslušné vnitrostátní orgány, aby pečlivě sledovaly a vyhodnocovaly účinnost opatření přijatých digitálními platformami na ochranu nezletilých osob; naléhavě vyzývá Komisi, aby usnadnila spolupráci mezi koordinátory digitálních služeb a orgány pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele na úrovni členských států a poskytla pokyny, které členským státům pomohou tuto spolupráci strukturovat;

13. vítá úsilí o prosazování práva, které vyvíjí síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele v této oblasti, zejména pokud jde o elektronický obchod a videohry, s cílem chránit nezletilé osoby před škodlivými praktikami, jakož i pokračující dialog s odvětvím videoher; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla revizi nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele s cílem zajistit, aby Komise měla centralizované pravomoci vyšetřovat a prosazovat právo v celé EU v případech rozsáhlého porušování právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele;

14. vítá kontrolu účelnosti spotřebitelského práva provedenou Komisí, pokud jde o „digitální spravedlnost“; zdůrazňuje, že některé otázky týkající se ochrany spotřebitelů na internetu zůstávají nevyřešeny, přičemž nezletilé osoby byly označeny za obzvláště zranitelné vůči nekalým a manipulativním praktikám na internetu; vyzývá Komisi, aby posílila ochranu nezletilých osob na internetu prostřednictvím připravovaného aktu o digitální spravedlnosti; domnívá se, že přesvědčovací technologie používané on-line subjekty, jako je cílená reklama, marketing influencerů, návykový design, lootboxy, herní měny ve videohrách a temné vzorce, by měly spadat do působnosti aktu o digitální spravedlnosti, který by měl odstranit právní mezery a být v souladu se stávajícími právními nástroji s cílem lépe chránit spotřebitele na internetu, zejména nezletilé osoby, a to s přihlédnutím k potřebě vyhnout se zbytečné regulační zátěži;

Ověřování věku

15. bere na vědomí, že v současné době neexistuje v EU jednotný přístup k opatřením pro zjišťování věku (ověřování věku, odhad věku a vlastní prohlášení), což vede k roztříštěnosti na vnitřním trhu; uznává, že některé členské státy zavedly pokročilá opatření, jejichž cílem je posílit ochranu nezletilých osob na internetu; vyjadřuje politování nad tím, že rozdílné vnitrostátní přístupy mohou vést k nerovnoměrné úrovni ochrany nezletilých osob na internetu v EU; bere na vědomí význam probíhajících diskusí o této otázce na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, jejichž cílem je určit, jak tuto problematiku nejlépe řešit na úrovni EU;

16. zdůrazňuje, že kulturní normy, společenské hodnoty a citlivost veřejnosti, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a údajů, se v jednotlivých členských státech značně liší, což má dopad na to, jak společnosti vnímají a přijímají opatření, jako je ověřování věku, a jak těmto opatřením důvěřují; zdůrazňuje, že tyto rozdíly je třeba pečlivě zvážit, aby se zajistilo, že veškeré iniciativy na evropské úrovni budou respektovat vnitrostátní kontext a důvěru veřejnosti a současně poskytnou účinné nástroje na ochranu nezletilých osob;

17. vítá přístup Komise založený na posuzování rizik, který zaujímá v pokynech pro účinné a přiměřené mechanismy pro zjišťování věku, jež respektují soukromí, s cílem chránit nezletilé osoby na internetu v souladu s nařízením o digitálních službách; zdůrazňuje, že Komise považuje omezení přístupu, jež je podporováno metodami pro ověřování věku, za vhodné a přiměřené opatření, které nezletilým osobám zajišťuje vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby předložila vhodná legislativní opatření, jejichž prostřednictvím zajistí právní jistotu a harmonizovaný přístup k bezpečným a spolehlivým mechanismům pro zjišťování věku, přičemž zohlední své pokyny o ochraně nezletilých osob v celé EU a zaručí, aby měly nezletilé osoby v Unii stejnou úroveň ochrany;

18. bere však na vědomí obavy spojené s mechanismy pro zjišťování věku, pokud jde o nezamýšlené důsledky pro svobody a práva dítěte; požaduje proto, aby byla veškerá legislativní opatření týkající se mechanismů pro zjišťování věku důkladně posouzena z hlediska jejich dopadu na základní práva s cílem zabránit zavádění sledovacích praktik a zajistit, aby všechna navrhovaná řešení upřednostňovala ta nejúčinnější opatření, která nejvíce chrání soukromí, a byla přijata pouze tehdy, pokud jsou nezbytně nutná, přiměřená a doprovázena spolehlivými zárukami;

19. vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost v různých právních předpisech EU, pokud jde o bezpečnost nezletilých osob na internetu;

20. zdůrazňuje, že mechanismy pro zjišťování věku nejsou zázračným nástrojem, který zajistí ochranu nezletilých osob před četnými riziky, jimž na internetu čelí; zdůrazňuje, že tyto nástroje nemohou zbavit platformy odpovědnosti za zajištění toho, aby jejich produkty byly bezpečné a vhodné pro nezletilé již od návrhu a ve standardním nastavení; podporuje vývoj verzí služeb sociálních médií, které odpovídají věku nezletilých osob;

21. vyzdvihuje iniciativu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, aby byl vytvořen panel odborníků, který by mimo jiné urychleně posoudil otázku digitálních věkových omezení a toho, na které on-line služby by se tato omezení měla vztahovat;

22. domnívá se, že pokud Komise žádá potvrzení věku uživatelů, měla by požadovat pouze používání těch nejpřesnějších a nejspolehlivějších mechanismů, které nejvíce chrání soukromí; domnívá se, že tyto mechanismy by měly být systematicky zaváděny u on-line platforem nebo digitálních služeb, které prodávají produkty nebo služby, na něž se vztahuje věkové omezení podle právních předpisů EU nebo vnitrostátních právních předpisů, a u platforem sociálních médií, platforem pro sdílení videonahrávek a AI společníků, kteří představují riziko pro nezletilé osoby;

23. vybízí ke spolupráci mezi členskými státy, které již vyvinuly digitální nástroje pro účinné ověřování věku, a Komisí, aby byl vytvořen silný a účinný nástroj pro ověřování věku na úrovni EU, který zajistí plné dodržování technických specifikací odvozených z nařízení eIDAS2;

24. vítá úsilí Komise o celounijní řešení prostřednictvím vývoje aplikace pro ověřování věku a evropské peněženky digitální identity; doporučuje, aby Komise i nadále investovala do systémů na ochranu soukromí, jako jsou protokoly důkazu s nulovou znalostí, které staví na zásadách minimální expozice a minimalizace údajů; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly zaváděné mechanismy pro zjišťování věku přesné, účinné, spolehlivé, robustní, neobtěžovaly uživatele a chránily jeho soukromí, již od fáze návrhu byly nediskriminační a nepodněcovaly vývoj technologií, které jsou založeny na sledování uživatelů, zejména nezletilých osob, ani zavádění jiných neetických technologických postupů;

25. zdůrazňuje, že by jednotlivcům měl být poskytnut přístup k on-line platformám, jež standardně využívají variantu, která je nejjednodušší, nejbezpečnější a nejvíce chrání soukromí; domnívá se, že evropská peněženka digitální identity tyto cíle doposud plní; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby veškeré mechanismy pro zjišťování věku, jež jsou uváděny na trh za účelem umožnění přístupu k on-line službám, nebyly založeny na sledování ani profilování jednotlivců a při ověřování věku uživatelů splňovaly maximální úroveň ochrany soukromí a přesnosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby on-line platformy, když zjišťují, zda má uživatel určitý věk, dostaly pouze odpověď „ano“ či „ne“ a nebyla jim odhalena totožnost uživatele; vyzývá Komisi, aby zavedla zásadu nepropojitelnosti s cílem zajistit, aby orgány státní správy ani on-line platformy nemohly sledovat, u kterých služeb uživatelé jejich nástroj pro zjištění věku použili;

26. zdůrazňuje, že to je poskytovatel, kdo nese hlavní odpovědnost za účinné zjištění věku nezletilých osob, které používají jeho služby; vítá názor Komise, že poskytovatel má i nadále povinnost zajistit, aby byly účinné i metody používané třetími stranami;

27. bere na vědomí, že několik poskytovatelů on-line platforem zavedlo mechanismy, které kontrolují nebo ověřují, kdo může používat jejich služby, některé z těchto mechanismů však mají vážné problémy, pokud jde o přesnost a ochranu soukromí, nebo využívají systémy, jež nejsou objektivní; dále konstatuje, že některé on-line platformy již ve svých podmínkách uvedly, že jejich služby nemohou využívat nezletilé osoby mladší 13 let; zdůrazňuje, že navzdory těmto mechanismům jsou nezletilé osoby ve velké míře vystavovány obsahu, který neodpovídá jejich věku, tento obsah je jim aktivně doporučován či je na ně zacílen nebo jsou vystavovány rizikům, jako je závislost na sociálních médiích, platformách pro sdílení videonahrávek nebo videohrách; zdůrazňuje, že stávající mechanismy lze snadno obejít a jejich používání musí být doplněno silnými a vhodnými zárukami, které nezletilým osobám na internetu zaručí dostatečnou úroveň ochrany;

28. žádá, aby byla zavedena harmonizovaná evropská digitální věková hranice 16 let jako standardní prahová hodnota, před jejímž dovršením by přístup k on-line platformám sociálních médií neměl být povolen, pokud rodiče nebo pověřené osoby nestanoví pro své děti jinak; žádá, aby se stejná věková hranice vztahovala na platformy pro sdílení videonahrávek a na AI společníky, kteří představují riziko pro nezletilé osoby; dále požaduje zavedení harmonizované evropské digitální věkové hranice 13 let, před jejímž dovršením by žádná nezletilá osoba neměla přístup k platformám sociálních médií; vyzývá skupinu odborníků pověřenou předsedkyní von der Leyenovou, aby v rámci svého mandátu posoudila uplatňování věkové hranice 13 let na služby sdílení videonahrávek a AI společníky; zdůrazňuje, že by se jednalo o ochranné opatření, jehož cílem by bylo pomoci rodičům ve snaze o řízení digitální přítomnosti jejich dětí a zajištění toho, aby jejich aktivita na internetu odpovídala jejich věku;

29. dále vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení osobní odpovědnosti členů vrcholného vedení v případech závažného a trvalého nedodržování ustanovení o ochraně nezletilých osob v článcích 34–35 nařízení o digitálních službách s cílem motivovat je k lepšímu dodržování předpisů;

30. zdůrazňuje, že ačkoli on-line platformy zavádí mechanismy pro zjišťování věku, je třeba přijmout další opatření, aby byly on-line služby bezpečné, a to zejména pro nezletilé osoby, ale i pro zbytek společnosti; domnívá se, že musí být odstraněny návykové prvky a další problematické mechanismy, přičemž tento problém je nutné naléhavě řešit;

Rodičovská kontrola

31. vyzývá k větší spolupráci mezi rodiči, poskytovateli komunikací, mediálními společnostmi, vydavateli a vývojáři videoher a on-line platformami při odhalování hrozeb pro bezpečnost dětí na internetu a při výměně osvědčených postupů v této oblasti;

32. zdůrazňuje, že nařízení o digitálních službách vyžaduje, aby on-line platformy zajistily zavedení účinných záruk na ochranu zranitelných skupin, jako jsou nezletilé osoby; zdůrazňuje, že poskytovatelé on-line platforem, které jsou přístupné nezletilým osobám, mohou zavést snadno srozumitelná a uživatelsky vstřícná opatření rodičovské kontroly, a umožnit tak rodičům a pověřeným osobám, aby pomohli chránit nezletilé před rizikem vystavení škodlivému obsahu; připomíná, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách stanoví podobné povinnosti pro platformy pro sdílení videonahrávek; zdůrazňuje, že opatření rodičovské kontroly by měla být účinná a koncipovaná s ohledem na ochranu soukromí a měla by se vyvarovat nadměrného sledování aktivity nezletilých osob na internetu; domnívá se, že používání těchto nástrojů by mělo být pro rodiče dobrovolné; zdůrazňuje, že nástroji rodičovské kontroly není dotčena povinnost on-line platforem zajistit, aby jejich produkty byly již od návrhu či ve standardním nastavení bezpečné a vhodné pro nezletilé osoby, například tak, že všechny účty nezletilých osob budou mít standardně nejpřísnější nastavení bezpečnosti a ochrany soukromí nebo že tyto platformy vytvoří jasné, stručné a snadno dohledatelné ohlašovací mechanismy, zejména pro nezletilé osoby;

33. vyjadřuje znepokojení nad tím, že rodiče často nemají znalosti, schopnosti ani dostatečné a účinné nástroje ke sledování a řízení on-line aktivit nezletilých osob nebo o nástrojích, které mají k dispozici, ani neví; konstatuje, že i když jsou nástroje rodičovské kontroly používány, není vždy snadné je nalézt nebo si s nimi poradit a nezletilí je mohou snadno obejít; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby tyto nástroje byly uživatelsky vstřícné a intuitivní a všichni rodiče a pověřené osoby, včetně těch se zdravotním postižením, je mohli snadno nalézt a porozumět jim; naléhavě vyzývá platformy, aby převzaly větší odpovědnost za podporu a zlepšování účinnosti systémů rodičovské kontroly, a vyzývá je, aby zveřejňovaly příslušné údaje o účinnosti těchto systémů;

34. domnívá se, že ačkoli nástroje rodičovské kontroly nabízejí řešení, jak omezit vystavení dětí nevhodnému obsahu či službám nebo nadměrný čas strávený před obrazovkou, tyto nástroje jsou i nadále na různých platformách a zařízeních odlišné a pro průměrného rodiče nebo pověřenou osobu je často obtížné je účinně používat; vyzývá Komisi, aby on-line platformy a další digitální služby podporovala ve vývoji nástrojů rodičovské kontroly, které budou interoperabilní, včetně základního souboru interoperabilních prvků, s cílem překonat fragmentaci operačních systémů a zařízení a umožnit rodičům, aby mohli spravovat zařízení svých dětí a přístup k aplikacím bez ohledu na značku nebo operační systém; je toho názoru, že by tento přístup měl být rovněž součástí aktualizovaných pokynů Komise týkajících se ochrany nezletilých osob;

35. vyzdvihuje význam stávajících osvětových iniciativ některých členských států, jejichž cílem je poskytnout informace a povědomí o používání nástrojů rodičovské kontroly, a podpořit tak rodiče a pověřené osoby při zajišťování bezpečnosti nezletilých na internetu a platformách sociálních médií;

Odstraňování mezer ve stávajících právních předpisech EU

Digitální závislost

36. uznává, že některé designové prvky mohou rovněž přinášet určité výhody, například pomáhat uživatelům nalézt relevantní a vysoce kvalitní obsah a umožňovat jim posuzovat kvalitu obsahu; zdůrazňuje však, že návykové užívání digitálních produktů a služeb je pro nezletilé spojeno s rizikem ekonomické, fyzické a duševní újmy; upozorňuje na skutečnost, že prvky návykového designu jsou často nedílnou součástí obchodního modelu platforem, zejména sociálních médií, jakož i některých on-line služeb a on-line her, ale používají je i poskytovatelé služeb, které nespadají do oblasti působnosti nařízení o digitálních službách, což vede ke komerčnímu zneužívání nezletilých osob; dále zdůrazňuje, že některé prvky návykového designu by se mohly rovněž objevit v algoritmických doporučovacích systémech, které upřednostňují emotivní, extrémní, nevhodný nebo (hyper)personalizovaný obsah, aby maximalizovaly zapojení uživatelů; je znepokojen tím, že on-line platformy mohou tlačit nezletilé osoby do škodlivých „králičích nor“ s toxickým obsahem nebo zneužívat jejich zranitelnost vůči reklamám; konstatuje, že Komise již zahájila šetření návykového designu podle nařízení o digitálních službách; vyzývá k účinnému prosazování stávajících ustanovení v nařízení o digitálních službách, která upravují prvky návykového designu v rámci povinností v oblasti posuzování a zmírňování rizik; vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy, které by nařizovaly design přiměřený věku a bezpečnost již od návrhu a ve standardním nastavení a vyžadovaly by, aby všechny platformy a jiní obchodníci zahrnuli do svých doporučovacích systémů nezbytné záruky založené na posuzování rizik, zakázali používání doporučovacích algoritmů vycházejících z aktivity uživatelů u nezletilých, jakož i nejškodlivější návykové praktiky a případně pro nezletilé osoby standardně deaktivovali další prvky návykového designu;

37. zdůrazňuje, že prvky jako „nekonečné rolování“, „automatické přehrávání“, „opětovné načítání obsahu přejetím prstem“, mizející příběhy, odměny a motivační prvky podporující nepřetržité nebo opakované používání a penalizace za nečinnost, série příspěvků a nadměrné množství oznámení („push notifications“), mechanismy podobné hazardním hrám (lootboxy) a škodlivé gamifikační praktiky mají již od návrhu ovlivnit rozhodování nezletilých osob a pohltit je prostřednictvím manipulativních strategií, jejichž cílem je zvýšit jejich zapojení a množství stráveného času a utracených peněz na internetu, a mohou zvyšovat závislost; zdůrazňuje, že tyto prvky mohou negativně ovlivňovat schopnost nezletilých osob soustředit se a zdravě reagovat na on-line obsah; zdůrazňuje, že prvky, jako je automatické přehrávání, jsou již používány pro videoobsah zaměřený na nezletilé osoby; opakuje výzvu Parlamentu, aby byl návykový design ve všech on-line službách a pro všechny věkové skupiny účinně řešen v rámci přezkumu právních předpisů na ochranu spotřebitele, a naléhavě vyzývá, aby byla v tomto ohledu na úrovni EU přijata ambiciózní opatření;

38. zdůrazňuje, že některé funkce digitálních služeb, např. mechanismus „lajků“, smyčky sociálního ověřování a potvrzení o přečtení, mohou být vnímány jako nástroje, které podporují chování zaměřené na získání uznání a sociální srovnávání a oslabují sebepřijetí a sebeúctu, pokud není obdržena požadovaná zpětná vazba, a upozorňuje, že je on-line platformy a obchodníci používají jako silnou motivaci pro zapojení, zejména u nezletilých osob;

39. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby poskytovatelé doporučovacích systémů sociálních médií a platforem pro sdílení videonahrávek nezobrazovali nezletilým osobám obsah na základě profilování; zdůrazňuje, že tento krok přispěje k ochraně duševního zdraví nezletilých osob, omezí návykové chování a podpoří smysluplnější prožitky off-line;

40. upozorňuje na dopady nadměrné doby strávené před obrazovkou a problematického používání chytrých telefonů na duševní a fyzické zdraví; vítá oznámení předsedkyně Komise v projevu o stavu Unie z roku 2025, že do konce roku svolá panel odborníků, který se bude zabývat přístupem dětí k sociálním médiím; vyzývá Komisi, aby tento panel bezodkladně svolala a zajistila, aby spolupracoval se Světovou zdravotnickou organizací a vnitrostátními zdravotnickými orgány členských států, jakož i se zástupci mládeže a rodičů, s cílem vydat evropské pokyny založené na důkazech a současném vývoji a vycházející z práce, která již byla odvedena ve Francii, Švédsku a Nizozemsku, jež se zaměří na dobu strávenou před obrazovkou u nezletilých osob, aby byla zlepšena jejich ochrana coby spotřebitelů na internetu; konstatuje, že tyto pokyny by měly zahrnovat pokyny pro používání obrazovky přiměřené věku, včetně maximální doby pro jednotlivé věkové skupiny, doporučení týkajících se různých typů on-line služeb rozdělených podle věkových kategorií, doporučeného minimálního věku pro používání chytrých telefonů a případně dalších zařízení a například i doporučení týkajících se používání chytrých telefonů ve školách; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dosáhnout pokroku v souvislosti se zjištěními celounijního průzkumu o širších dopadech sociálních médií, který by se měl komplexněji zabývat časem stráveným před obrazovkou a mohl by sloužit jako základ pro další opatření na ochranu nezletilých osob; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly otázkou znesnadňování kontroly uživatelů, pokud jde o čas, který stráví on-line, a nadměrný čas strávený před obrazovkou, a aby na základě těchto pokynů zvyšovaly povědomí rodičů o dopadech a rizicích nadměrného času stráveného před obrazovkou a případně problematického používání internetu;

41. upozorňuje na rostoucí problém šíření extrémního obsahu, který lze považovat za nezákonný, na internetu; domnívá se, že tento jev často úzce souvisí s komerčním designem některých on-line platforem, které mohou zahrnovat prvky, jež podporují digitální závislost, maximalizují aktivitu a negativně ovlivňují občanský diskurz; konstatuje, že vůči tomuto obsahu mohou být obzvláště zranitelné nezletilé osoby kvůli vývojovým faktorům, jako je větší emocionální reaktivita, nedostatečný kritický úsudek a omezená kontrola impulsivního chování; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že nezletilé osoby tráví on-line značný čas, může jejich vystavení extrémnímu obsahu na internetu postupně přispět k normalizaci některých forem extremismu; domnívá se, že tento rostoucí problém by měl být naléhavě řešen v rámci posouzení rizik a zmírňujících opatření podle článků 34 a 35 nařízení o digitálních službách, které výslovně zmiňují genderově podmíněné násilí, ochranu nezletilých osob a duševní pohodu, jakož i význam, který má v tomto ohledu moderování obsahu a algoritmické šíření; konstatuje, že v posledních letech došlo u nezletilých osob ke značnému nárůstu extremistické aktivity;

Temné vzorce

42. zdůrazňuje, že 97 % nejoblíbenějších internetových stránek a aplikací, které spotřebitelé v EU používají, uplatňuje alespoň jeden temný vzorec; zdůrazňuje, že nezletilé osoby jsou vůči temným vzorcům obzvláště zranitelné; zdůrazňuje, že nezletilé osoby lze vzhledem k jejich vývojové fázi a psychické zranitelnosti snadněji zmanipulovat například ke sdílení osobních údajů, nechtěným nákupům na internetu nebo k instalaci aplikací; zdůrazňuje, že je třeba důsledně prosazovat příslušné právní předpisy, zejména ustanovení směrnice o nekalých obchodních praktikách a nařízení o digitálních službách, aby se zabránilo manipulativnímu designu rozhraní, zvláště pokud cílí na zranitelné uživatele;

43. zdůrazňuje, že neexistuje jedno komplexní nařízení EU, které by temné vzorce regulovalo; připomíná, že EU podnikla kroky k řešení temných vzorců prostřednictvím různých právních nástrojů, jako je směrnice o nekalých obchodních praktikách a nařízení o digitálních službách; zdůrazňuje však, že zákaz temných vzorců v nařízení o digitálních službách se omezuje na on-line platformy, zatímco tyto vzorce jsou široce využívány ve všech odvětvích; připomíná, že směrnice o nekalých obchodních praktikách stanoví obecný zákaz temných vzorců a že pouze některé temné vzorce jsou přímo zakázány na černé listině uvedené směrnice, přičemž žádný ze stávajících zákazů neuvádí konkrétně digitální rozhraní; je znepokojen tím, že tato situace vede k právní nejistotě pro spotřebitele, včetně nezletilých osob, podniků a úřadů;

44. naléhavě proto vyzývá Komisi, aby vyjasnila vzájemné působení mezi stávajícími právními předpisy upravujícími temné vzorce a aby zvážila přezkum seznamu nekalých obchodních praktik v příloze I směrnice o nekalých obchodních praktikách za účelem odstranění případných dalších právních mezer; poukazuje zejména na praktiky, jako je přednostní zviditelňování některých možností výběru, když je spotřebitel požádán o rozhodnutí, předvýběr určitých možností, požadavek, aby spotřebitelé učinili volbu, která již byla uskutečněna, omezování svobodné volby, např. odstraněním všech intuitivních signálů, že je aktivita dokončena, obtížná změna výchozího nastavení, používání emotivního jazyka k nasměrování spotřebitelů k určitému výběru, používání nejednoznačného jazyka k matení spotřebitelů ve chvíli, kdy jsou vyzváni, aby učinili rozhodnutí, a vytváření dojmu naléhavosti pomocí nepravdivého tvrzení, že o určité výrobky nebo služby mají v současné chvíli zájem i jiní uživatelé či že už zbývá jen několik málo kusů, nebo uvedení nepravdivé informace, že si určitý produkt v poslední době zakoupilo hodně uživatelů;

Videohry

45. zdůrazňuje skutečnost, že poskytovatelé on-line videoher spadají do oblasti působnosti nařízení o digitálních službách, pokud jsou považováni za poskytovatele zprostředkovatelské služby nebo platformy; vyzývá Komisi, aby příslušná ustanovení nařízení o digitálních službách důrazně prosazovala; zdůrazňuje však, že na poskytovatele on-line videoher, kteří nejsou považováni za poskytovatele zprostředkovatelských služeb nebo platforem, se pravidla nařízení o digitálních službách nevztahují; vyzývá Komisi, aby v příslušných případech zajistila dodržování minimálních povinností u všech on-line videoher podobných povinnostem, které stanovuje nařízení o digitálních službách, a to bez ohledu na to, zda jsou podle nařízení o digitálních službách považovány za online platformu, či nikoli; vyzývá Komisi, aby vyžadovala posouzení toho, jaký mají on-line hry zaměřené na nezletilé osoby dopad na děti, s cílem rizika tohoto druhu soustavně odhalovat a snižovat;

46. vyzdvihuje odhodlání odvětví videoher provádět samoregulaci, o čemž svědčí zavedení systémů doporučení týkajících se věku, které jistým způsobem přispívají k ochraně mladších uživatelů a podpoře odpovědného hraní; připomíná, že všechny videohry prodávané v Evropě by se měly řídit pravidly kodexu chování systému PEGI;

47. je znepokojen tím, že videohry fungují stále více jako komerční prostředí pro nezletilé, které je často podněcuje k nechtěným nákupům a zahrnuje prodej virtuálních předmětů, včetně náhodných odměn a mechanismů podobných hazardním hrám, jako jsou lootboxy, přičemž jsou v něm používány virtuální herní měny, které mohou zkreslit skutečnou hodnotu transakce a skutečnou cenu jednotlivých nákupů;

48. zdůrazňuje, že videohry, které obsahují chatovací okna pro komunikaci mezi uživateli, představují pro děti nebezpečí a riziko, že podlehnou skrytému nátlaku, aby nakupovaly zboží a sdílely osobní údaje, včetně bankovních údajů;

49. vyjadřuje politování nad tím, že na úrovni EU neexistují žádné právní předpisy, které by záležitosti, jako jsou virtuální předměty nebo herní měny, konkrétně regulovaly; zdůrazňuje, že některé členské státy přijaly na vnitrostátní úrovni předpisy pro další regulaci hazardních her, což vede k roztříštěnosti trhu, která poškozuje spotřebitele a podniky v EU; vyzývá Komisi, aby tyto vnitrostátní iniciativy posoudila s cílem určit, zda je zapotřebí přijmout na úrovni EU opatření, která by zabránila roztříštěnosti trhu a zajistila harmonizovanou a vysokou úroveň ochrany v celé Unii;

50. konstatuje, že mnoho nezletilých osob sleduje soutěže v e-sportu; vyjadřuje politování nad tím, že kromě legitimního sponzorování týmů nebo soutěží v e-sportu se zvyšuje sponzorská podpora hráčů, týmů nebo soutěží v této oblasti ze strany vnějších internetových subjektů, které umožňují výměnu nebo nákup a prodej virtuálních předmětů za skutečné peníze prostřednictvím automatizačního softwaru (botů), čímž dochází k narušení ekonomiky her a narušení spravedlivé hospodářské soutěže; připomíná, že tato praxe často porušuje podmínky vydavatelů videoher; vyzývá vydavatele videoher, aby přijali opatření, která těmto praktikám v případě porušení podmínek zabrání;

51. zdůrazňuje, že mladiství se zdravotním postižením by také měli mít možnost hrát on-line videohry; bere na vědomí úsilí společností působících v oblasti videoher o zajištění jejich přístupnosti a vybízí společnosti provozující videohry, aby ve svém úsilí pokračovaly; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s vydavateli videoher předložila iniciativy na zlepšení přístupnosti on-line videoher pro osoby se zdravotním postižením;

52. naléhavě vyzývá Komisi, aby zaručila vysokou úroveň ochrany nezletilých, kteří hrají videohry, zejména tím, že zakáže, aby v hrách, k nimž budou mít pravděpodobně nezletilí přístup, byly používány lootboxy a další náhodný obsah, generovaný např. u kol štěstí, výherních automatů a balíčků karet, nabízený výměnou za skutečné peníze, a aby řešila rizika spojená s herními měnami, mikrotransakcemi a mechanismy „chceš-li jít dál, zaplať“ a „zaplať, abys vyhrál“, jež mohou být nezletilým prezentovány způsobem, který podporuje nadměrné utrácení nebo hráčství, nebo které jsou jako součást základní dynamiky hry uživatelům vnucovány;

Hračky

53. zdůrazňuje, že hračky obsahující umělou inteligenci mohou představovat rizika pro fyzické a duševní zdraví dětí, jakož i z hlediska soukromí, ochrany údajů a bezpečnosti; podtrhuje, že v souladu s nadcházejícím nařízením o bezpečnosti hraček, jsou hračky se systémy umělé inteligence jako bezpečnostními součástmi považovány za vysoce rizikové systémy umělé inteligence, které vyžadují posouzení shody třetí stranou, pokud nebyly uplatněny příslušné harmonizované normy; vyzývá výrobce, aby zajistili dodržování nařízení o bezpečnosti hraček i aktu o umělé inteligenci a aby zavedli účinné řízení rizik, transparentnost, lidský dohled a důslednou správu dat s cílem chránit nezletilé osoby v online prostředí;

Cílená reklama

54. zdůrazňuje, že sledováním chování uživatelů (tracking) a nabízením personalizovaného obsahu (targeting) se zvyšuje asymetrie mezi mladistvými na jedné straně a obchodníky a poskytovateli digitálních služeb na straně druhé a zvyšuje se riziko nekalých obchodních praktik, zejména manipulace; konstatuje, že sledování mladistvých na internetu může rovněž představovat bezpečnostní riziko, například proto, že se mohou snadněji stát obětí podvodů, manipulace nebo zahraničního vlivu, pokud jsou údaje, které o nich byly shromážděny, použity proti nim; poukazuje na to, že nezletilé osoby jsou v tomto ohledu obzvláště zranitelné, neboť mohou být zneužity nebo oklamány snadněji; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby těmto přetrvávajícím rizikům věnovaly zvláštní pozornost, zejména v nadcházejících iniciativách;

55. zdůrazňuje, že studie ukázaly, že i přes stávající právní ochranu v nařízení o digitálních službách mohou být nezletilé osoby stále terčem reklamy spadající do zástupných kategorií; zdůrazňuje, že výzkum odhalil, že většina reklamních praktik je skrytá a podvodná a že jejich klamu mohou logicky podléhat zejména nezletilé osoby; vyzývá Komisi, aby tomuto možnému obcházení směrnice o nekalých obchodních praktikách věnovala zvláštní pozornost v souvislosti s ochranou nezletilých osob v rámci prosazování příslušných ustanovení aktu o digitálních službách, a aby případné problémy řešila;

56. zdůrazňuje, že nezletilé osoby je třeba před sledováním, profilováním a ovlivňováním jejich chování lépe chránit; podtrhuje, že nařízení o digitálních službách zakazuje na on-line platformách reklamu cílenou na nezletilé, která je založena na profilování; vyzývá Komisi, aby v případě porušení tohoto zákazu zahájila vyšetřování; zdůrazňuje, že tento zákaz se na jiné obchodníky a poskytovatele digitálních služeb, kteří mohou provádět personalizovanou reklamu, v současnosti nevztahuje; zdůrazňuje, že nezletilé osoby by měly požívat vysoké a jednotné úrovně ochrany bez ohledu na druh služby; vyzývá Komisi, aby zavedla stejné povinnosti pro všechny poskytovatele digitálních služeb a obchodníky;

57. vyzdvihuje skutečnost, že ačkoli sdělení ve veřejném zájmu, jako je propagace linek pomoci na ochranu nezletilých osob, mohou využívat podobné kanály a techniky jako reklama, ne vždy reklamou jsou, zejména pokud je jejich primárním účelem informování nebo prospěch veřejnosti, nikoli dosažení obchodního zisku; konstatuje však, že zákaz reklamy cílené na nezletilé osoby, jak je stanoven v aktu o digitálních službách, může takovou komunikaci znemožňovat; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala a zvážila, jak může být komunikace ve veřejném zájmu, jejímž cílem je ochrana nezletilých, i dále účinně šířena;

Marketing influencerů

58. zdůrazňuje, že spotřebitelské právo EU řeší problémy spojené s marketingem influencerů pouze částečně a že praktiky influencerů, kteří u nezletilých propagují nerealistický životní styl a nebezpečné nebo nezdravé produkty a služby, stejně jako škodlivé obchodní praktiky spojené s jejich marketingem jsou i nadále realitou;

59. upozorňuje také na znepokojivé využívání materiálů zobrazujících děti tzv. „rodičovskými influencery“ nebo „rodinnými influencery“, což se děje mimo jakýkoli právní nebo etický rámec, často výměnou za finanční odměnu, a vyvolává tak vážné otázky ohledně souhlasu, soukromí a obchodního zneužití nezletilých osob;

60. vyzdvihuje skutečnost, že na platformách sociálních médií působí nezletilé osoby jako dětští influenceři, třebaže nedosáhly věku, který pro tyto účely dané platformy stanoví jako minimální; poukazuje na to, že účast nezletilých je rozšířeným jevem, a na to, že působení dětských influencerů mezi nezletilými všech věkových skupin je rostoucím trendem;

61. upozorňuje, že dětské influencery obvykle sledují sami nezletilí; zdůrazňuje, že v případě marketingu prostřednictvím dětských influencerů je velmi pravděpodobné, že dojde k přímému nabádání nezletilých ke koupi inzerovaných produktů nebo k tomu, aby přesvědčili své rodiče nebo jiné dospělé, aby jim inzerované produkty koupili, a že tato praxe je tedy v rozporu se směrnicí o nekalých obchodních praktikách; zdůrazňuje, že je nepravděpodobné, že dětští influenceři znají právní předpisy, jimiž se má řídit jejich činnost;

62. upozorňuje na výzvy, kterým mohou nezletilí jako influenceři nebo protagonisté obsahu vytvořeného jiným influencerem čelit (sharenting); zdůrazňuje, že na základě této své činnosti jsou dětští influenceři na platformách závislí, stejně jako na zpětné vazbě ze strany komunity (např. formou „lajků“) a na údajích o shlédnutí/ratingu, a čelí tlaku neustále vytvářet obsah pro komerční zisk;

63. vyzývá Komisi, aby nezletilé osoby před komerčním vykořisťováním chránila mimo jiné tím, že platformám zakáže na aktivitách dětských influencerů vydělávat nebo jiným způsobem poskytovat finanční nebo materiální pobídky za tyto aktivity; zdůrazňuje, že některé členské státy rozšířily na influencery, kteří jsou nezletilí, své stávající vnitrostátní právní režimy na ochranu dětských herců; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení rovnocenné úrovně ochrany nezletilých pomocí podobného regulačního rámce;

64. zdůrazňuje, že systém placené propagace produktů influencery v sociálních médiích není pro spotřebitele, včetně nezletilých osob, transparentní, a oni sami mezi komerčním a nekomerčním obsahem jen obtížně rozlišují; zdůrazňuje, že řada členských států EU začala uplatňovat pravidla pro influencery na vnitrostátní úrovni; vyzdvihuje potřebu celounijního mechanismu transparentnosti a zveřejňování reklamního obsahu propagovaného influencery; dále zdůrazňuje, že je třeba řešit roztříštěnost v uplatňování a prosazování stávajících pravidel a ještě více posílit pravidla EU na ochranu spotřebitele; poukazuje na to, že s ohledem na stále častěji vnímanou nutnost větší transparentnosti a harmonizace na celém jednotném trhu by povinnosti týkající se transparentnosti měly být spojeny s jasnými pravidly pro zobrazování placeného obsahu spotřebitelům, zejména nezletilým;

65. vítá zřízení Právního centra Komise pro influencery, které poskytuje zdroje a školení s cílem pomoci influencerům a dalším příslušným stranám porozumět právním předpisům EU v oblasti ochrany spotřebitele a reklamy a dodržovat je;

66. vyzývá Komisi, aby podněcovala značky ke spolupráci s influencery, kteří o svých znalostech právních předpisů vztahujících se na jejich činnost získali dobrovolné osvědčení, jelikož značkám spolupracujícím s certifikovanými influencery se tak poskytne ujištění, že jejich výrobky jsou uváděny na trh v souladu s právními předpisy, a uživatelé získají v influencery větší důvěru;

67. připomíná, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách poskytuje nezletilým osobám ochranu před obchodními sděleními, která podporují chování poškozující zdraví nebo bezpečnost; konstatuje však, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách se na influencery vztahuje, pouze pokud jsou považováni za poskytovatele mediálních služeb; zdůrazňuje tedy, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách se na všechny influencery nevztahuje; dále konstatuje, že na základě pokynů Komise k směrnici o nekalých obchodních praktikách z roku 2021 se tato směrnice na influencery vztahovat může, a to i pokud jde o zákaz klamavých a nekalých obchodních praktik; konstatuje však, že při kontrole účelnosti právních předpisů v oblasti digitální spravedlnosti v roce 2024 dospěla Komise k závěru, že ohledně platných pravidel stále panuje právní nejistota a že přetrvává riziko roztříštěnosti právních předpisů; vyzývá proto Komisi, aby podrobněji posoudila, zda je třeba řešit právní nejistotu, a to i prostřednictvím harmonizované definice „marketingu influencerů“, a případně posílila zákaz obchodních praktik, které zahrnují případy, kdy influenceři propagují výrobky, trendy, výzvy nebo chování, které mohou ohrozit nezletilé osoby, což zahrnuje i zdravotní nebo finanční rizika;

68. vyjadřuje znepokojení nad rychlým šířením obsahu vytvořeného umělou inteligencí, který předstírá, že je dílem známých osobností, tvůrců internetového obsahu a značek, čímž se důvěra uživatelů zneužívá ke komerčnímu zisku nebo k šíření dezinformací; vyzývá Komisi, aby klasifikovala klamavé jednání a podvodné vyžívání cizí identity jako součást možných systémových rizik podle nařízení o digitálních službách a aktu o umělé inteligenci, aby zvážila přijetí opatření na ochranu nezletilých osob před podvodným jednáním a aby společnostem a spotřebitelům, kteří se stali obětí klamu a podvodného vyžívání cizí identity, poskytla pomoc;

69. vyzývá Komisi, aby upravila pravidla EU, mimo jiné případným vyjasněním povinností platforem, influencerů a dalších subjektů v hodnotovém řetězci, jako jsou agentury a značky, jejichž výrobky a služby jsou propagovány;

Umělá inteligence

70. zdůrazňuje, že i nezletilé osoby mají k nástrojům generativní umělé inteligence stále snazší přístup; poukazuje na rizika týkající se transparentnosti, tréninkových dat, manipulace a antropomorfismu umělé inteligence, deepfakes, chatbotů plnících funkci společníků a agentů umělé inteligence, a na to, že v jejichž důsledku může dojít ke zkreslování reality, šíření neúmyslně nesprávných informací nebo poškození duševního zdraví, přičemž v některých případech již došlo k tragédiím, včetně sebevražd, a zdůrazňuje, že pod vlivem těchto faktorů mohou být uživatelé puzeni k nezamýšleným nákupům online a ke sdílení osobních údajů; varuje zejména před zneužíváním materiálu zobrazujícího děti, který je dostupný na internetu a který mohou technologie umělé inteligence zneužívat k nevhodným nebo škodlivým účelům, včetně vytváření zmanipulovaného nebo zneužívajícího obsahu; je hluboce znepokojen tím, že společnosti zabývající se umělou inteligencí v USA polevily v testování modelů umělé inteligence, pokud jde o bezpečnost a základní práva, což při interakci s umělou inteligencí představuje zvláštní riziko pro nezletilé osoby; zdůrazňuje v tomto ohledu význam provádění a účinného prosazování aktu o umělé inteligenci;

71. zdůrazňuje, že aplikace využívající umělou inteligenci mohou shromažďovat a zpracovávat údaje dětí bez informovaného souhlasu nebo povědomí dítěte nebo jeho zákonných zástupců, zejména pokud jde o práva dítěte jako subjektu údajů;

72. poukazuje na potenciální rizika programů generativní umělé inteligence, které by mohly být zneužívány k podpoře pohlavního zneužívání dětí predátory, ale také vytvářet pomocí technologie deepfake sexualizovaný materiál nezletilých osob zneužitelný při kybernetické šikaně mezi vrstevníky, a upozorňuje na to, že poskytovatelé služeb a platforem, kteří tyto nástroje nabízejí, musí proti tomuto fenoménu zakročit;

73. je si vědom významné hrozby, kterou představují svlékací aplikace využívající umělou inteligenci, jako je aplikace „Undress“, která uživatelům umožňuje generovat zmanipulované obrázky jednotlivců bez jejich souhlasu, čímž porušuje jejich soukromí a důstojnost; konstatuje, že tyto technologie mohou usnadňovat genderově podmíněné kybernetické násilí; apeluje na Komisi, aby urychleně přijala kroky k řešení těchto etických a právních výzev, které tyto technologie představují;

74. zdůrazňuje, že nezletilí jsou obzvláště zranitelní vůči návykovým designovým prvkům interaktivních aplikací a her využívajících umělé inteligence, které mohou být často záměrně vyvíjeny s cílem maximalizovat interakci; zdůrazňuje, že doporučovací algoritmy založené na umělé inteligenci mohou vést u nezletilých k trávení nadměrného času u obrazovky a vytvářet jejich závislost, což brání jejich kognitivnímu, emocionálnímu a sociálnímu rozvoji a komplikuje rozvoj jejich individuálních dovedností a schopností;

75. zdůrazňuje, že akt o umělé inteligenci je důležitým nástrojem k řešení systémových rizik, která systémy umělé inteligence představují, zejména pro veřejné zdraví, bezpečnost, veřejnou bezpečnost, základní práva nebo společnost jako celek, a pro stanovení minimální úrovně bezpečnosti a důvěryhodnosti umělé inteligence v EU, včetně systémů AI, které se používají při vytváření obsahu, v doporučovacích systémech a při interakci uživatelů na on-line platformách; vyzývá k urychlenému zavedení povinností vyplývajících z aktu o umělé inteligenci a k jejich vymáhání s cílem zajistit důvěryhodnost a bezpečnost umělé inteligence, a to i pro nezletilé osoby; vyzývá Komisi a orgány členských států, aby důrazně prosazovaly ustanovení aktu o umělé inteligenci, která se zabývají manipulativními a klamavými chatboty;

76. zdůrazňuje klíčový význam kodexu zásad pro obecné modely umělé inteligence (GPAI), který je základním kamenem účinného provádění povinností vyplývajících z aktu o umělé inteligenci v oblasti zmírňování systémových rizik, zejména pokud jde o ochranu základních práv a řešení rizik, jimž jsou vystaveni nezletilí;

77. konstatuje, že agenti umělé inteligence, společníci a chatboty pro nezletilé jsou na internetu využívány stále častěji a mohou představovat významná rizika z hlediska práv nezletilých osob a jejich zdravého vývoje; zdůrazňuje, že Komise by měla v rámci probíhajícího hodnocení právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele zvážit přijetí dalších záruk, norem transparentnosti a zákazu antropomorfních prvků, aby se zabránilo podněcování dětí k nákupu a zajistila se jim možnost přestat bez problémů chatboty umělé inteligence používat;

78. vyzývá členské státy, aby urychleně jmenovaly příslušné orgány odpovědné za prosazování zákazů u zakázaných praktik a aby akt o umělé inteligenci důsledně a účinně prosazovaly, zejména pokud jde o ustanovení o ochraně nezletilých osob; zdůrazňuje, že příslušné orgány by měly věnovat zvláštní pozornost systémům umělé inteligence, zejména těm, které jsou zaváděny platformami sociálních médií, a prošetřit, zda systémy umělé inteligence, u nichž je pravděpodobné, že budou interagovat s nezletilými osobami, nezneužívají zranitelnosti nezletilých osob nebo nenarušují jejich chování tak, že to dotčené osobě nebo jiné osobě způsobuje, nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit, významnou újmu, jak zakazuje akt o umělé inteligenci;

79. podtrhuje význam podpory financování výzkumu umělé inteligence pro děti a s dětmi, jakož i podpory pobídek k překlenování digitální propasti;

Mediální a digitální gramotnost a vzdělávání

80. uznává význam mediální a digitální gramotnosti pro to, aby se nezletilé osoby mohly bezpečně a odpovědně pohybovat v online prostředí a používat kritického myšlení; připomíná, že členské státy a Evropská unie mají pravomoc přijímat konkrétní opatření v této oblasti, a to i ve vzdělávacích zařízeních; doporučuje začlenění mediální a digitální gramotnosti do vnitrostátních osnov a rozvoj programů průběžné odborné přípravy pro učitele a pedagogy; zdůrazňuje, že je nezbytné propojit mediální gramotnost se základními dovednostmi, jako je porozumění psanému projevu, a vyzdvihuje význam gramotnosti v oblasti umělé inteligence a digitální gramotnosti jako předpokladů pro vytvoření bezpečnějšího internetového prostředí a pro rozpoznávání rizik na internetu; zdůrazňuje, že je třeba posoudit potenciální škody i hledat dostupné mitigační nástroje a zároveň prozkoumat pozitivní úlohu, kterou může digitální prostředí hrát v přístupu k informacím, vzdělávání a občanské účasti; uznává úlohu veřejnoprávních sdělovacích prostředků při poskytování rozmanitého a kvalitního obsahu nezletilým osobám s cílem posilovat vzdělávací a kulturní cíle; doporučuje, aby digitální platformy šířily kulturní rozmanitost a vzdělávací materiály, zejména od evropských tvůrců a veřejných institucí;

81. zdůrazňuje, že ochrana nezletilých osob na internetu je sdílenou odpovědností, která vyžaduje zapojení rodičů, pověřených osob, veřejných orgánů, platforem a škol; zdůrazňuje, že je třeba uvolnit odpovídající zdroje, a vyzývá ke strukturované spolupráci mezi vzdělávacími systémy, digitálními platformami a regulačními orgány s cílem zajistit vysoce kvalitní programy digitální a mediální gramotnosti; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů a přeshraniční spolupráci s cílem zajistit bezpečné a odpovědné online prostředí;

82. vyzdvihuje nutnost poskytnout rodičům a pověřeným osobám odpovídající informace a pokyny, které jim pomohou podpořit své děti v digitálním světě; vyzývá k zavedení vzdělávacích a osvětových iniciativ pro rodiče, pověřené osoby, učitele a pedagogy, které budou financovány z fondů EU a budou se mimo jiné zaměřovat na dopady nadměrného využívání sociálních médií, vystavení škodlivému obsahu a závislosti na internetu; zdůrazňuje, že nezletilé osoby jsou vůči dezinformacím na internetu obzvláště zranitelné, jelikož procházejí psychologickým vývojem a jejich mediální gramotnost a schopnosti kritického myšlení se teprve rozvíjejí; vyzdvihuje naléhavou potřebu pořádat ve školách osvětové kampaně přiměřené věku s cílem pomoci nezletilým identifikovat a hlásit rizika na internetu; vybízí poskytovatele online platforem a digitálních služeb, aby přijali dobrovolná opatření a nástroje, které pomohou posílit digitální dovednosti, kritické myšlení a digitální gramotnost nezletilých osob a podpoří rodiče nebo pověřené osoby v jejich roli průvodců nezletilých v online světě; připomíná, že děti, jež jsou nejzranitelnější offline, jsou často také nejzranitelnější na internetu, a zdůrazňuje potřebu cílené podpory zranitelných dětí, včetně dětí z nízkopříjmového prostředí nebo se zdravotním postižením; vybízí k podpoře gramotnosti nezletilých, kteří působí jako tvůrci digitálního obsahu, přičemž je třeba, aby tato podpora odpovídala věku nezletilých a aby zahrnovala pokyny pro učitele a pracovníky s mládeží a etické pokyny ohledně toho, jak na internetu nakládat s vizuálním a narativním materiálem, jehož jsou děti protagonisté;

°

° °

83. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Online služby mohou výrazně zlepšit přístup nezletilých ke službám a informacím. Je však důležité, aby mohli plně těžit z digitálního prostředí, aniž by byli manipulováni, vykořisťováni nebo vystavováni rizikům. Zajištění vysoké úrovně ochrany dětí na internetu v rámci celého digitálního ekosystému má zásadní význam pro vytvoření prostředí, v němž budou moci aktivně využívat digitální možnosti, učit se a mít z nich prospěch.

Důležitým krokem při posilování souboru digitálních pravidel EU je nařízení o digitálních službách. Obsahuje spolehlivý soubor nástrojů k zajištění ochrany spotřebitelů, včetně nezletilých osob, na online platformách. Nařízení přináší mimo jiné rámec pro zákaz cílené reklamy založené na profilování nezletilých osob a vyžaduje, aby online platformy zavedly vhodná a přiměřená opatření k zajištění vysoké úrovně soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob. Tato pravidla musí nyní všechny členské státy a Evropská komise rychle a účinně prosazovat. Zároveň musí být opatřena pokyny k zajištění vysoké úrovně ochrany nezletilých osob na internetu.

Pokud jde o mechanismy ověřování věku, zpravodajka je přesvědčena, že současná roztříštěnost vnitřního trhu oslabuje ochranu nezletilých osob na internetu, a vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala na úrovni EU. Domnívá se, že primární odpovědnost za zajištění odpovídající ochrany nezletilých osob na internetu nesou platformy a poskytovatelé digitálních služeb a nelze ji přenést na rodiče nebo opatrovníky. Je si vědoma toho, že v zájmu ochrany nezletilých osob před rizikem vystavení škodlivému obsahu zavádějí některé online platformy nástroje pro odhad věku a rodičovskou kontrolu.

I přes tyto pozitivní výsledky v oblasti regulace jsou nezletilé osoby i nadále vystaveny manipulativním prvkům designu, vykořisťujícím obchodním praktikám a digitálním prostředím, která spíše než nejlepší zájmy uživatelů upřednostňují stupňování jejich pozornosti a zpeněžení. Online platformy a digitální služby systematicky uplatňují algoritmické systémy, temné vzorce a techniky návykového designu navržené s cílem uživatele co nejvíce zaujmout a prodloužit dobu, kterou stráví na internetu. Tyto systémy upřednostňují emotivní a extrémní obsah, aby uživatele maximálně zaujaly, čímž se zvyšuje riziko, že se nezletilé osoby dostanou do pasti toxického obsahu. To může negativně ovlivnit jejich duševní a fyzické zdraví a vést k úzkosti, nízkému sebevědomí, poruchám spánku, snížení koncentrace a kompulzivnímu chování na internetu. Algoritmické systémy jsou záměrně navrženy tak, aby ovlivňovaly chování, zejména s ohledem na to, že nezletilé osoby jsou vůči těmto mechanismům náchylnější, a volba návrhu je přímo spojena s obchodními modely platforem, jejichž cílem je nezletilé osoby komerčně využívat.

Nezletilí navíc hrají hazardní hry stále častěji, přičemž součástí těchto her jsou často nežádoucí obchodní praktiky, včetně prodeje virtuálních předmětů a mechanismů podobných hazardním hrám, jako jsou lootboxy, a používání virtuálních meziměn v aplikaci. Tyto postupy jsou navrženy tak, aby stupňovaly pozornost uživatelů prostřednictvím návykových prvků designu. Ačkoli určitá část odvětví hazardních her spadá do působnosti nařízení o digitálních službách, zůstává toto odvětví z velké části mimo oblast působnosti stávajícího souboru digitálních pravidel EU.

Zpravodajka se dále domnívá, že v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany nezletilých osob na internetu v rámci celého digitálního ekosystému by Komise měla zvážit přezkum stávajících právních předpisů na ochranu spotřebitele a případně předložit nové legislativní návrhy zaměřené na odstranění stávajících mezer v regulačním rámci. Je pevně přesvědčena, že je třeba přijmout na úrovni EU horizontální legislativní iniciativu, která by zakázala návykové prvky designu.

Digitální technologie se vyvíjejí rychlým tempem a je nezbytné, aby nezletilí byli na internetu dostatečně chráněni. Proto je třeba, aby pravidla, pokyny a mechanismy EU byly spolehlivé a obstály i v budoucnu a aby byly účinně vymáhány.

PŘÍLOHA: ZVEŘEJŇOVÁNÍ PODNĚTŮ

Zpravodajka v souladu s článkem 8 přílohy I jednacího řádu prohlašuje, že do své zprávy zahrnula podněty k záležitostem týkajícím se předmětu spisu, které při vypracovávání zprávy až do okamžiku jejího přijetí ve výboru obdržela od zástupců zájmových skupin spadajících do oblasti působnosti interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti nebo představitelů orgánů třetích zemí, včetně jejich diplomatických misí a velvyslanectví:

Výše uvedený seznam je sestaven na výhradní odpovědnost zpravodajky.

Pokud jsou na seznamu uvedena jména, funkce, případně jména i funkce fyzických osob, zpravodajka prohlašuje, že příslušné fyzické osoby byly seznámeny s prohlášením Evropského parlamentu o ochraně osobních údajů č. 484 (https://www.europarl.europa.eu/data-protect/index.do), které stanoví podmínky platné pro zpracování jejich osobních údajů a práva související s tímto zpracováním.

21.10.2025

STANOVISKO VÝBORU PRO KULTURU A VZDĚLÁVÁNÍ

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o ochraně nezletilých osob na internetu

(2025/2060(INI))

Zpravodaj: Ivaylo Valchev

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání předkládá Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušnému výboru:

Pozměňovací návrh 1

Návrh usnesení

Právní východisko -1 (nové)

Pozměňovací návrh 2

Návrh usnesení

Právní východisko -1 a (nové)

Pozměňovací návrh 3

Návrh usnesení

Právní východisko -1 b (nové)

Pozměňovací návrh 4

Návrh usnesení

Právní východisko -1 c (nové)

Pozměňovací návrh 5

Návrh usnesení

Právní východisko 1 a (nové)

Pozměňovací návrh 6

Návrh usnesení

Právní východisko 1 b (nové)

Pozměňovací návrh 7

Návrh usnesení

Právní východisko 1 c (nové)

Pozměňovací návrh 8

Návrh usnesení

Právní východisko 1 d (nové)

Pozměňovací návrh 9

Návrh usnesení

Právní východisko 1 e (nové)

Pozměňovací návrh 10

Návrh usnesení

Právní východisko 1 f (nové)

Pozměňovací návrh 11

Návrh usnesení

Právní východisko 1 g (nové)

Pozměňovací návrh 12

Návrh usnesení

Právní východisko 1 h (nové)

Pozměňovací návrh 13

Návrh usnesení

Právní východisko 1 i (nové)

Pozměňovací návrh 14

Návrh usnesení

Právní východisko 6 a (nové)

Pozměňovací návrh 15

Návrh usnesení

Právní východisko 6 b (nové)

Pozměňovací návrh 16

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E a (nový)

Pozměňovací návrh 17

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E b (nový)

Pozměňovací návrh 18

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E c (nový)

Pozměňovací návrh 19

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E d (nový)

Pozměňovací návrh 20

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E e (nový)

Pozměňovací návrh 21

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E f (nový)

Pozměňovací návrh 22

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E g (nový)

Pozměňovací návrh 23

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E h (nový)

Pozměňovací návrh 24

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E i (nový)

Pozměňovací návrh 25

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E j (nový)

Pozměňovací návrh 26

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E k (nový)

Pozměňovací návrh 27

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E l (nový)

Pozměňovací návrh 28

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E m (nový)

Pozměňovací návrh 29

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E n (nový)

Pozměňovací návrh 30

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E o (nový)

Pozměňovací návrh 31

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E p (nový)

Pozměňovací návrh 32

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E q (nový)

Pozměňovací návrh 33

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E r (nový)

Pozměňovací návrh 34

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E s (nový)

Pozměňovací návrh 35

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E t (nový)

Pozměňovací návrh 36

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E u (nový)

Pozměňovací návrh 37

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E v (nový)

Pozměňovací návrh 38

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E w (nový)

Pozměňovací návrh 39

Návrh usnesení

Bod odůvodnění E x (nový)

Pozměňovací návrh 40

Návrh usnesení

Bod 2

Pozměňovací návrh 41

Návrh usnesení

Bod 6

Pozměňovací návrh 42

Návrh usnesení

Bod 7

Pozměňovací návrh 43

Návrh usnesení

Bod 8

Pozměňovací návrh 44

Návrh usnesení

Bod 9

Pozměňovací návrh 45

Návrh usnesení

Bod 9 a (nový)

Pozměňovací návrh 46

Návrh usnesení

Bod 10

Pozměňovací návrh 47

Návrh usnesení

Bod 11

Pozměňovací návrh 48

Návrh usnesení

Bod 11 a (nový)

Pozměňovací návrh 49

Návrh usnesení

Dílčí nadpis 3 a (nový)

Pozměňovací návrh 50

Návrh usnesení

Bod 11 b (nový)

Pozměňovací návrh 51

Návrh usnesení

Bod 11 c (nový)

Pozměňovací návrh 52

Návrh usnesení

Bod 11 d (nový)

Pozměňovací návrh 53

Návrh usnesení

Bod 11 e (nový)

Pozměňovací návrh 54

Návrh usnesení

Dílčí nadpis 3 b (nový)

Pozměňovací návrh 55

Návrh usnesení

Bod 11 f (nový)

Pozměňovací návrh 56

Návrh usnesení

Bod 11 g (nový)

Pozměňovací návrh 57

Návrh usnesení

Bod 11 h (nový)

Pozměňovací návrh 58

Návrh usnesení

Dílčí nadpis 3 c (nový)

Pozměňovací návrh 59

Návrh usnesení

Bod 11 i (nový)

Pozměňovací návrh 60

Návrh usnesení

Bod 11 j (nový)

Pozměňovací návrh 61

Návrh usnesení

Dílčí nadpis 4 a (nový)

Pozměňovací návrh 62

Návrh usnesení

Bod 11 k (nový)

Pozměňovací návrh 63

Návrh usnesení

Bod 11 l (nový)

Pozměňovací návrh 64

Návrh usnesení

Bod 11 m (nový)

Pozměňovací návrh 65

Návrh usnesení

Bod 11 n (nový)

Pozměňovací návrh 66

Návrh usnesení

Bod 11 o (nový)

Pozměňovací návrh 67

Návrh usnesení

Bod 11 p (nový)

Pozměňovací návrh 68

Návrh usnesení

Dílčí nadpis 6 a (nový)

Pozměňovací návrh 69

Návrh usnesení

Bod 18 a (nový)

Pozměňovací návrh 70

Návrh usnesení

Bod 18 b (nový)

Pozměňovací návrh 71

Návrh usnesení

Bod 18 d (nový)

Pozměňovací návrh 72

Návrh usnesení

Bod 18 d (nový)

Pozměňovací návrh 73

Návrh usnesení

Bod 18 e (nový)

Pozměňovací návrh 74

Návrh usnesení

Bod 18 f (nový)

Pozměňovací návrh 75

Návrh usnesení

Bod 30

PŘÍLOHA: ZVEŘEJŇOVÁNÍ PODNĚTŮ

Zpravodaj prohlašuje na svou výhradní odpovědnost, že do svého stanoviska nezahrnul podněty od zástupců zájmových skupin spadajících do oblasti působnosti interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti nebo představitelů orgánů třetích zemí, včetně jejich diplomatických misí a velvyslanectví, kteří musí být uvedeni v této příloze v souladu s článkem 8 přílohy I jednacího řádu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VÝBOREM POSKYTUJÍCÍM STANOVISKO

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POSKYTUJÍCÍM STANOVISKO

Význam zkratek:

INFORMACE O PŘIJETÍ PŘÍSLUŠNÝM VÝBOREM

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Význam zkratek: